27.09.2013 16:15

AMERICKÝ POHÁR - ORACLE Team USA vítězí

Skvělá týmová práce obou posádek, taktické bitvy létajících katamaránů při rychlostech přes 40 uzlů, těsné křižování, časté změny v pořadí na trati, dech beroucí náklon na hranici převržení, rychlé agresivní předstartovní souboje, úžasné manévry a halzy v plném letu na foilech. Takový byl 34. ročník Amerického poháru, ve kterém v poměru rozjížděk 9:8 zvítězil obhájce ORACLE Team USA, když v nejdramatičtější bitvě v historii tohoto závodu doslova udolal Emirates Team New Zealand.
„Pokud se vám nelíbil dnešní závod, pak byste nejspíš měli sledovat jiný sport.“ Prohlásil na tiskové konferenci po 9. a 10. rozjížďce kormidelník Emirates Team New Zealand, Dean Barker. A měl naprostou pravdu. I ti největší odpůrci nového konceptu závodu na „létajících strojích,“ mu museli dát za pravdu. V zálivu v San Francisku se odehrávaly úžasné jachtařské souboje. Diváci na tribunách i podél závodní tratě, jak na břehu, tak i na vodě měli možnost sledovat taktickou bitvu. V těchto rozjížďkách docházelo k nejvíce změnám ve vedení za celou historii Amerického poháru.

Do závodu, který se jel na 9 vítězných rozjížděk, lépe vstoupil vítěz Louis Vuitton Cupu (Poháru vyzyvatelů), Emirates Team New Zealand. Ten prošel celou sérii téměř bez porážky a zdál se být na dobré cestě k celkovému vítězství. Navíc obhájce ORACLE Team USA byl před startem penalizován dvěma trestnými body za podvádění v AC45 světové sérii. Jíž před startem to tedy bylo 0 vers. -2. Novozélanďané si vedli znamenitě. Předváděli dokonalou techniku jízdy, především pak bezchybné halzy bez vypadnutí z létajícího režimu. To bylo velice důležité, protože chyba v tomto manévru znamenala minimálně 150 metrů ztrátu. Američané měli skvělé agresivní starty, ale trápili se při manévrech a neměli dostatečnou rychlost na stoupačku. Jejich jízda nebyla příliš stabilní a jednou při odpadání zapíchli loď hodně do vlny, až hrozilo převržení. Po několika úvodních prohrách, ale přišlo zásadní rozhodnutí. Tým po první odpolední rozjížďce vytáhl divokou kartu a odložil další start až na další den. To bylo pro všechny velké překvapení, protože si tohoto žolíka všichni většinou šetřili pro případ defektu. OTUSA se zavřeli do dílny a začalo se přestavovat. Také posádka pod vedením trenérů a sportovních analytiků se zavřela do učebny a přišel čas na velké změny. Tou největší bylo odvolání jednoho z nejuznávanějších světových taktiků Johna Kosteckého. Na jeho místo nastoupil čtyřnásobný zlatý olympijský medailista Sir. Ben Ainslie.

Další dvě rozjížďky sice OTUSA opět prohrál, ale byl znát velký posun. Změnila se taktika na startu. Posádka reagovala na změnu proudu a dostávala se podstatně dále po větru než v předchozích soubojích. Jiná byla i technika obratů. Kormidelník Jimmy Spithill začal agresivněji vytáčet obrat a loď pak šla doslova z plováku na plovák s minimální ztrátou rychlosti. Nejvíce se ale změnila technika jízdy na stoupačku. Loď dokázala skvěle stoupat ostře proti větru a při jízdě na rychlost dokonce letět na foilech. Jízda na stoupačku tak vzrostla až na neuvěřitelných 31 uzlů. Přičemž na zadní vítr to bylo až neuvěřitelných 47 uzlů. Od tohoto okamžiku se celý průběh závodu zlomil a přišla série americké neporazitelnosti. Za stavu 8:1 pro ETNZ ale nikdo nepochyboval o budoucím vítězi. Chyběl jim už jen poslední bod. Toho se ale už nedočkali. V jedné z rozjížděk byl jejich náskok více než 1km. Vál velmi slabý vítr a OTUSA se s menšími foily nedokázal odlepit od vodní hladiny a obrovsky ztrácel na rychlosti. ETNZ zbýval poslední boční kurz do cíle. Od vítězství je dělily pouhé 4 minuty a zdálo se být rozhodnuto, ale vypršel 40. minutový časový limit na rozjížďku a ta pak byla přerušena. To byla obrovská smůla a velká psychická rána pro celý tým a miliony fanoušků po celém světě, kteří celkové vítězství přáli právě tomuto sympatickému a skandály neopředenému týmu. Pak už se začaly nabalovat chyby. ETNZ nebyl schopen dobře odstartovat a když se náhodou dostal do vedení, projevila se vyšší rychlost OTUSA na stoupačku. Novozélanďané jen čekali na chyby svých soupeřů, ale ty nepřicházely. Trio kormidelník Jimmy Spithill, taktik Ben Ainslie a stratég Tom Slingsby předváděli bezchybné jízdy. Bezradný tým zkoušel vše možné i nemožné, ale marně. V jednom prudkém obratu před příď soupeřů došlo dokonce málem k převržení obřího 72 stop dlouhého katamaránu. Jeden z grinderů poslal omylem tlak s hydrauliky do jiného systému a obrovské křídlové oplachtění se v obratu neprolomilo na druhou stranu. Loď se začala neuvěřitelně naklánět a trimer jen křičel: „Hydro, hydro, hydro!“ Skvělá byla reakce grinderů, kteří i přes zvyšující se obrovský náklon nepřestali točit a tím pumpovat tlak do systému. Křídlo se náhle prolomilo. Náklon se zastavil na 44,3 stupních. Podle všeho dalších půl stupně náklonu už by loď definitivně převrhlo. Statisícům fanoušků na celém světě se málem zastavilo srdce. Následky mohly být opět tragické a závod by tím nejspíš skončil. Jimmy Spithill na poslední chvíli strhl kormidlo své lodě a jen těsně zabránil hrozící kolizi. Už sám nepočítal s tím, že by se obří katamarán soupeřů vrátil na oba plováky.

ORCALE Team USA získával jedno vítězství za druhým, ale nikdo nevěřil, že by mohl vyhrát 8 krát v řadě. Zejména ne po tom rozpačitém úvodu. Nakonec přišlo velké finále. Za stavu 8:8 vše rozhodla poslední rozjížďka. ETNZ získal vedení na startu a za první bójí v rychlosti 40 uzlů agresivně zaútočil na soupeře. Dokázal hájit vedení, ale na stoupačku už neměl šanci. OTUSA dokázal ze své lodě vytěžit maximum a proměnit sny ve skutečnost. Napsal se tak neuvěřitelný příběh novodobé jachtařské historie. Tým, který se vloni v říjnu převrátil a zdemoloval loď za 10 milionů dolarů, se dokázal vrátit a znovu tvrdě trénovat. Během léta dokázal logisticky zvládnout spouštění obou týmových lodí a dokázal je obě špičkově personálně obsadit, aby mohl smysluplně trénovat a zdokonalovat loď i posádku. Tým si nevedl v úvodu moc dobře. Měl skvělé starty, ale chyběla rychlost a především stabilita jízdy. Tu vyřešilo elektronické zařízení původně vyvinuté pro firmu Boing. OTUSA se dokázal doslova přes noc proměnit a díky bojovnosti a houževnatosti dokázal nemožné. Dokázal zvítězit v předem prohrané bitvě.
Řada fanoušků se s tím dodnes nedokázala vyrovnat. Dokonce i odborní novináři chrlí špínu na ORACLE, ale už se s tím proboha smiřte. Zvítězil prostě ten lepší. Mě samotného to také mrzí. Přál jsem si, aby pohár opět putoval na Nový Zéland, ale kdo ví? Možná je to pro budoucnost této soutěže dobře. ETNZ chtěl za vyzyvatele Italský tým Luna Rossa. Oba zvažovali návrat k jednotrupým lodím. To by ale byla cesta zpět a dinosauří lodě by ztratily současnou sledovanost. Závodní okruh by se opět přesunul na volné moře, kde by lodě osamoceně kroužili 10 – 20 uzlovou rychlostí. Muselo by se opět investovat do vývoje zcela nové třídy a jistě by se výrazně zredukovala i světová série závodů. ETNZ chtěl také vrátit národnostní pravidlo, aby každý tým mohli reprezentovat jen účastníci dané země. Jistě by to pro ně bylo velmi výhodné, ale ostatní adepti by neměli ani nejmenší šanci. Týmy Švédska, Koreje, Číny, Francie, Švýcarska, Velké Británie atp. by byly úplně na začátku, což by je od účasti pravděpodobně definitivně odradilo.

A co nám tedy tento poslední absolutně revoluční Americký pohár přinesl? Začněme nejprve s tím negativním. Ve světové sérii na AC45 startovala celá řada týmů, ale přestup na velice nákladné AC72 si mohli dovolit pouze 4 týmy (ORACLE Team USA – 2 lodě, Emirates Team New Zealand – 2 lodě, Luna Rossa – 1 loď, Artemis Racing – 2 lodě). To výrazně ochudilo sledování poháru vyzyvatelů a atraktivnost úvodu závodu. Rozpočet těchto týmů dosáhl neuvěřitelných 470 mil. dolarů, což je velmi podobná částka, která stačila 182 týmům na účast v Americkém poháru v letech 1851 až 1982. Dvě lodě se v průběhu příprav převrátily, přičemž tragicky zahynul britský olympionik Andrew Simpson. Tato tragédie zasáhla celý jachtařský svět.
Co se naopak podařilo? Skvělá atraktivní světová série na AC45 s účastí celé řady světových týmů. Největší investice do vývoje křídlových oplachtění, foilů a T-profilů v historii jachtingu. Vývoj těch nejextrémnějších lodí na světě. Skvělá volba závodní oblasti s obrovskou diváckou sledovaností. Přímé streamování na internetu přilákal tisíce lidí po celém světě. Atraktivní trať s řadou novinek, včetně startu na bočák a návětrné brány. On-line sledování lodí díky přesným zařízením GPS, okamžité rozhodnutí JURY, animační vstupy do přenosu, rychlosti, kurzy, dosažení zóny u bójí, animace směru větrného stínu apod. Přenosy do televizí celého světa. U nás vše přejímala Nova Sport. Jachting tak oslovil tou nejlepší formou miliony lidí po celém světě.
34. ročník Amerického poháru skončil. Ať žije 35. ročník. Vyzyvatelem ORACLE Teamu USA se stal australský Hamilton Island Yacht Club.  Nyní se začnou dohadovat pravidla. Pravděpodobně se zmenší závodní lodě, zredukuje se počet závodníků a především pozemní tým konstruktérů a technických inženýrů. Vše je třeba zlevnit, aby do závodu vstoupilo více týmů.

—————

Zpět


Array