18.09.2013 11:58

DN - ledové jachty

1. Stěžeň

 

Již dva roky jsou povoleny stěžně vyrobené výhradně z kompozitních materiálů. Ukazuje se, že celokarbonové stěžně jsou vzhledem k vysokému modulu pružnosti buď příliš tvrdé nebo mají příliš tenkou stěnu, která při velkých průhybech ztrácí stabilitu a stěžeň snadno praskne. Na Lipně měl celokarbonový stěžeň pouze Michael Burczinski, Skončil s ním celkově druhý. Vítěz Karol Jabloňski naopak dává přednost stěžňům pouze ze skla. Většina stěžňů byla převážně ze skla vyztužená pouze úzkým proužkem karbonu na přední straně a na drážce. Ceny stěžňů se pohybují mezi 2500 až 3500 DM. Použitý lze koupit cca za 1500 DM.. Vyjímečně (starší nebo amatérské i pod 1000 DM)

 

Za vhodný stěžeň je považován takový, který, je-li podepřen na koncích (cca 5 cm od konců) a zatížen uprostřed silou odpovídající hmotnosti závodníka (stačí si na stěžeň uprostřed sednout) se do boku prohne o 240 mm a předozadně co nejméně (20 až 30 mm). Odolnost stěžně proti zlomení testují někteří výrobci tak, že ho prohnou do boku o 1 m. Pokud nepraskne, vydrží i na lodi.

 

2. Nosník.

 

Na ME 2000 převládaly nosníky z polaminovaného dřeva. Řada závodníků a to i špičkových však používá nosníky dřevěné. Výhoda polaminovaných snad spočívá ve větší odolnosti proti vniku vlhkosti do dřeva . Za předpokladu, že je nosník chráněn dostatečnou vrstvou kvalitního nátěru jsou oba typy rovnocenné. Z hlediska jízdních vlastností není podstatné je-li nosník polaminován či nikoliv. 

 

Tuhost nosníku se měří tak, že  se držáky bruslí (případně brusle upnuté v držácích) podloží vhodnou deskou ( například „áčkem“), tak aby mohly při zatížení nosníku volně proklouznout do strany. Poté se nosník uprostřed zatíží silou odpovídající hmotnosti závodníka – nejlépe je si na nosník uprostřed stoupnout. Průhyb uprostřed takto zatíženého nosníku by se měl pohybovat v rozmezí 31 až 35 mm. Pokud je průhyb mimo tento rozsah je pro závodní 

 

jachting nevhodný. Tuhé nosníky mají průhyb 30 až 32 mm, měkké 34 až 36 mm.

 

Pro výrobu nosníku je nutné dodržet několik zásad. Především je nutné dbát na dokonalou symetrii jak samotného nosníku, tak i průřezu nosníku. Tvar průřezu nosníku není podstatný. Tzv. aerodynamické nosníky nepřináší oproti obdélníkovým průřezům kýžené výhody. Například z prvních tří závodníků měli všichni obdélníkový průřez nosníku , dva měli nosník polaminovaný jeden pouze ze dřeva.  Dřevěný nosník je obvykle vyroben ze třech vrstev. Nejvhodnější je použít smrkové dřevo. Prostřední vrstva  není příliš důležitá a je většinou tvořena prknem (třeba i nelepeným z užších latí) s vodorovně orientovanými léty. Krajní vrstvy jsou slepeny z latěk asi 15 mm širokých, naskládanými tak, aby léta byla svisle  a u sousedních latěk vždy proti sobě. Přední a zadní hrana je vyztužena jasanovou latí. Velkou pečlivost je potřeba věnovat nátěrům. Není příliš vhodné nalepovat na nosník nášlap, protože pod ním kondenzuje vlhkost, která by i přes dokonalé nátěry mohla vnikat do dřeva. Lepší je odnímatelný nášlap.

 

Ceny nosníků se pohybovaly od 400 DM bez držáků bruslí do 1000 DM za kompletní nový nosník.

 

3. Kombinace   nosník  - stěžeň

 

Zásadně platí, že nelze kombinovat tuhý stěžeň s tuhým nosníkem. Totéž platí pro kombinaci měkký – měkký. K velmi tuhému stěžni je vhodný měkký nosník a naopak..

 

4. Poloha paty stěžně , nosníku a napětí stěhů.

 

U tuhého stěžně posouváme patku dopředu u měkkých dozadu. Stěhy jsou napnuty tak, aby byl nosník (bez posádky v lodi) rovný. Pokud má loď tendenci se snadno zvedat na jednu brusli napětí v bočních vantech uvolníme.  Některé lodě jsou upraveny tak, že lze nosník s rámci povolených tolerancí posouvat dopředu či dozadu. Obvykle lze nosník upevnit k trupu ve třech polohách. Obecně platí, že potřebujeme-li  větší průhyby stěžně (vždy, kdy má loď tendenci se příliš naklánět) je nutno přenést více síly do předního sběhu. Toho lze kromě posunu patky stěžně dopředu dosáhnout i upevněním nosníku k trupu v přední poloze  či povolením napětí ve vantech. Aby se stěžeň mohl snadno natáčet a prohýbat je lepší upevnit boční sběhy ke stěžni ve vzdálenosti cca 5 cm od osy stěžně.K tomu se používá speciální hrazdička  se vzdáleností otvorů pro boční vanty 10 cm.

 

5. Brusle.

 

Poloha otvoru pro čep by měla být 20 až 30 mm za středem účinné délky brusle. Účinnou délkou se  rozumí vzdálenost mezi dvěma body (přední a zadní konec ostří) kde se ostří brusle  vzdaluje od roviny o 0,5 mm.

 

Základní úhel broušení bruslí je 95 stupňů. Pro měkčí led se používá tupější úhel  tj. cca 90 stupňů. Pro velmi tvrdý led asi 100 stupňů.  Při broušení je třeba  dbát na správné zaoblení  ostří v podélném směru. Pro brusli délky 800 mm je výška zaoblení ve vzdálenosti 145 až 175 mm na každou stranu od  otvoru čepu 0,1 mm. Ve vzdálenosti 200 mm na každou stranu od otvoru čepu 0,2 mm a celkové zaoblení na konců a začátku ostří by mělo být 0,5 mm. Brusle by se měla „kolébat“ a ostří by nemělo mít nikde úsek bez zaoblení.

 

Ostří v přední části brusle (zejména přední brusle), kde se již brusle zvedá nad led je potřeba ukončit zaoblením a nikoliv ostrým přechodem. Touto jednoduchou úpravou zabráníme stříkaní vody do obličeje pokud je na ledu vrstva vody.

 

6. Náklon stěžně, poloha plachty a napětí stěhů.

 

Nejlepší závodníci na Lipně měli plachtu spuštěnou cca 10 až 15 cm níž oproti poloze zcela nahoře tak, aby byla spodní hrana ráhna u stěžně 400 mm nad palubou lodě měřeno kolmo k ráhnu. Vzadu na konci lodě pak má být spodní hrana ráhna nad palubou 340 mm ( opět měřeno kolmo k ráhnu). 

 Napětí stěhů by mělo být takové, aby obě brusle byly kolmo k ledu tj. aby byl nosník rovný. V případě, že se loď příliš rychle zvedá na jednu brusli posouváme nejprve patku stěžně dopředu ev. Povolíme boční stěhy. 

 

7. Měření souběhu bruslí

Toto je jedno z nejdůležitějších co musí být nastaveno správně. Pro rychlé a dostatečně přesné měření je nejlepší  připravit zařízení uvedené dále na obrázku. Základ tvoří dva „trojúhelníky z duralového plech  tloušťky 2 až 2,5 mm o délce odvěsen cca 1 m.. Na ně jsou našroubovány dva špalíčky s ryskou do níž zapadne ostří brusle. Drážka obou špalíčků musí být v jedné ose. Kolmo k této ose se vyryje do duralového plechu ryska. Na zadní stranu v blízkosti rysky se přišroubuje doraz pomocí něhož se nastaví stejná vzdálenost zadní strany bruslí od rysky. Dále se natáhne tenký provázek mezi vnější konce rysek.. Rozměry obou částí i vzdálenost obou konců rysek od dorazu musí být stejné. Měření se provádí na ledě s plně ostrojenou lodí a závodník musí být v lodi. Musí být zajištěno, že se desky mohou volně otáčet. Na ledě lehce proklouznou. Pokud bychom chtěli měřit na suchu, musí se desky podložit např. „rotujícím talířem“, kuličkami apod. Brusle jsou správně seřízené pokud provázek je paralelní s oběma ryskami. Maximální možná chyba je 1 mm na 1 m. Více škodlivá je rozbíhavost než sbíhavost. Pro vyrovnání sbíhavosti se nalepují na boční strany bruslí oboustrannou páskou příložky potřebné tloušťky.

 

 

Lipno, Dolní Vltavice, Leden 2001, Karel Bauer

 

 

.  Záklon

Pro nastavení záklonu použijte hlavní spoušť a přední vant. Čím více vytáhnete plachtu, tím více můžete prodloužit přední vant a tím více se bude váš stěžeň prohýbat. Povolení spouště a zkrácení vantu průhyb stěžně naopak zmenší. To je způsobeno vetším úhlem vantu vůči stěžni a dále tím, že plachta je spuštěna do tužší, ne tolik zúžené části stěžně.Nastavte vant tak, aby ráhno na straně zadního líku směřovalo mírně dolů z horizontální polohy. Hlavní spoušť vytáhněte tak, aby mezi ráhnem a zadní palubou bylo cca 305 mm(355mm ve slabém,254mm v silném větru).  

.  Patka stěžně

Čím více je patka vpředu, tím více se stěžeň prohýbá a tím větší je zatížení přední brusle. Za slabého větru a pomalého ledu posuňte patku dopředu. Pokud chcete víc stoupat a mít stěžeň rovnější, posuňte patku dozadu.

.  Jamka stěžně

Čím více je jamka vpředu, tím lépe se stěžeň otáčí. Pro slabý a silný vítr umístěte jamku do středu, pro střední vítr ji umístěte více dozadu.

.  Boční vanty

Boční vanty by měly být 3454mm dlouhé, měřeno od čepu, kterým jsou připojeny k nosníku k čepu, kterým jsou uchyceny ke stěžni. Délka se bude měnit, pokud použijete různé druhy uchycení. Čím budou vanty volnější, tím více se bude stěžeň a nosník prohýbat. Utáhněte boční vanty tak, aby když stojíte na nosníku byly právě napjaty. Do silného větru je utáhněte víc, do slabého méně.

.  Poloha kladky

Kladku hlavních otěží používejte pro řízení rotace stěžně. Pokud posunete kladky na ráhně dozadu, hlavní otěže budou tlačit ráhno dopředu a otáčet stěžeň. Pokud je posunete dopředu, potáhnou otěže ráhno dozadu a rotace stěžně se zmenší.

Určitá rotace stěžně je potřeba pro průhyb v dolní části a pro akceleraci. Kladky byste měli mít nastaveny tak, abyste při silném dotažení otěží stěžeň neotáčeli. Důvodem je zmenšit průhyb stěžně, abyste získali větší napětí v zadním lemu pro vyšší stoupavost a rychlost. „Odrotováním“ stěžně srovnáte tužší předozadní osu stěžně s vysokým napětím líku. To znamená, že můžete vzít víc za otěže, aniž byste přeploštili plachtu nebo povolili lík. Za slabého větru a pomalého ledu nechte stěžeň otáčet. Při silném větru a čistším ledu táhněte ráhno otěžemi dozadu, až se přestane při obratech otáčet.

.  Spíry

Mnoho lidí tráví spoustu času spírami a napínacími zařízeními. Dejte je prostě do kapes tak, abyste odstranili vrásky a nechte to být. Za silného větru, kdy je třeba vyploštit vrchní část plachty, pomůže použití druhé (nebo tvrdší) spíry v horní nebo horních dvou kapsách. 

.  Poloha nosníku

Za silného větru a hladkého ledu posuňte nosník dozadu, abyste zvětšili tlak na přední brusli. Při sněhu nebo pomalém ledu, kdy není s řízením problém a potřebujete maximální účinek, posuňte nosník dopředu.

.  Poloha spouště na hlavovém prkénku

Hlavové prkénko na DN má 4 různé díry, kam můžete upevnit spoušť. Čím ji dáte blíž k zadnímu lemu, tím bude lem utaženější. Pokud dáte spoušť do přední díry, plachta se vytáhne maličko výš a bude se snáz přetáčet do závětří a tvírat zadní lem. Pokud vytahujete plachtu až na vrchol stěžně, používejte přední díry, abyste odstranili vrásky v horní části plachty. Pokud jezdíte s povolenou spouští, používejte díry blíže zadnímu lemu.

.  Údržba a skladování

Stěžeň je na povrchu kryt průhledným epoxydem, aby usnadnil zákazníkovi úpravy. Tento lak obsahuje UV ochranu. Přesto by stěžeň měl být v obalu, pokud není používán. Stěžeň by měl být skladován drážkou dolů, jak je to jen možné, zvlášť během letního období.

 

 

      Pro začátečníky i pokročilé nechal přeložit Brok.

 

—————

Zpět