24.01.2014 00:01

Martin Trčka - jachtařský Jim Carrey

Jedním z našich jednoznačně nejlepších jachtařů je Martin Trčka. I když sám popularitu médií cíleně nevyhledává, a jak sám říká, raději se věnuje “práci,” nám se podařilo s ním udělat rozhovor ještě před nadcházejícím mistrovstvím světa třídy Melges 24 v Austrálii. Právě tato třída patří mezi jeho parádní disciplíny. V loňském roce na Melges 24 vybojoval s týmem ICZ/RODOP stříbro na mistrovství Evropy. Jeho hlavní prioritou ale doposud byl Laser Standard, se kterým dokázal vybojovat 6 titulů mistra ČR, řadu mezinárodních úspěchů a 2 krát se zúčastnit olympijských her. Po krátkém tréninku na D-One se stal mistrem světa. Kromě malých lodí se věnuje i námořnímu jachtingu. Zúčastnil se Tour de France a la Voile a celkem 3 krát závodil v legendárním Sydney to Hobart Yacht Race.

Martine, měl jsi úplně úžasnou sezónu 2013. Nejprve 7. místo na mistrovství Evropy třídy Melges 20 a pak neuvěřitelné 2. místo na mistrovství Evropy Melges 24. Dařilo se Ti i na Laseru na test eventu v Santanderu, ale mistrovství světa v Ománu už Ti tolik nevyšlo. Jak celou sezónu hodnotíš? Dokážeš vůbec ještě najít nějaké rezervy v přípravě?

V sezoně 2013 jsem si chtěl především psychicky odpočinout od Olympijského jachtingu, humbuku kolem něj a dělat zase něco trochu jiného. Vzhledem k Laserům jsem to asi s “odpočinkem” trochu přehnal. Prostě jsem odjezdil málo dní a popravdě nějaké super výsledky jsem ani nečekal. Spíš jsem se chtěl udržet ve formě a znovu začít až v roce 2014. Na samotném mistrovství to nebylo ono, dělal jsem chyby, především na startech, o kterých jsem nepředpokládal že můžou nastat a než jsem rozluštil příčinu, bylo téměř po závodě. Netypicky nízká tělesná váha a netypicky silný vítr v Ománu také přidávaly spíše na druhou misku vah.

A co ty Melgesy?

Mé loňské působení v Melgesech je třeba rozdělit na dvě různé kampaně s různým pozadím.
S 24 jsem měl po mistrovství světa na Gardě v roce 2012 prostě nevyřízené účty. A popravdě pořád mám. Samozřejmě naše druhé místo bylo nad očekávání, to otevřeně přiznávám. Zároveň si však myslím, že se dá vyhrát i mistrovství světa, jen je to třeba udělat správně, vytvořit si podmínky na finální útok. To je přesně způsob myšlení, který mám buď zakódovaný, nebo jsem se ho naučil v OH jachtingu. Sám nevím proč to tak je. I letos příprava drhla a neběžela zcela podle plánu, ale základní kameny byly položeny správně. Kvalitní posádka, odhodlané zázemí. Díky Zdeňku a Martine! Důraz na “naučení” se lodě a pak už stačilo nepanikařit a jet si to svoje. Celý proces se povedlo zvládnout ve zkrácené době i proto, že jsem na Melgesu jezdil už před tím. I když ne jako kormidelník, čili co se setupu týče, nebyli jsme téměř nikdy na slepé koleji. I tak, vezmu-li v potaz, že před sezonou jsem nikdy(kromě 5 dnů na Lipně a Attersee) M24 neřídil, Bobci na M24 jeli snad pouze MČR, Mates vůbec a Zdeněk jen sporadicky, prošla celá posádka neuvěřitelně strmým vývojem a byl jsem na ně po právu hrdý.

A co rychle se rozvíjející Melges 20?

Melges 20 s Kuchťou bylo úplně nové teritorium. Předně musím říct, že jsme loňskou sezonu odjeli v podstatě úplně bez plánu. Jen jako oťukávací. Všechno, a tím myslím úplně všechno, bylo pro nás nové. Nastavení stěžně, v kterém dodnes v podstatě plaveme, naštěstí stejně jako všichni ostatní. Navíc Kuchťa poprvé řídí. Jen pro Michala je to stejné. Musí i nadále snášet moje blbé keci :-) Ve třech závodech jsme se opět naučili neuvěřitelně mnoho o lodi samotné a popravdě na ME na Sardinii na nás všichni koukali, jako by jsme spadli z Marsu. Aloha měla respekt už na M24 a na M20 si ho vydobyla velmi rychle.

Tvojí parádní disciplínou byl vždy Laser Standard. V této třídě jsi u nás řadu let kraloval a dokázal jsi postoupit i na olympiádu. Jak to vidíš dál s Laserem, nebo vůbec s Tvým působením v olympijském jachtingu? Nebo se snad vrhneš na D-One?

Trochu jsem naznačil v první odpovědi, jakým způsobem přemýšlím. Musím přiznat, a není to lehké přiznat, že si nedokážu v Laserech vytvořit podmínky pro další úspěšné závodění, potažmo růst. Buď budu mít peníze, nebo čas. Obojí dohromady ne. Olympijský jachting stojí spoustu času a ještě více peněz. Pokud jste na to v podstatě sami, je to téměř nereálné. Čili tato kapitola je pravděpodobně za mnou. Nedosáhl jsem všeho co jsem chtěl, ale to se hold už nedá nic dělat.

Jaké jsou v dnešní době vůbec šance českých olympioniků?

Nebude to nic lehkého. Santander je velmi ošemetné místo a myslím, že byla trochu chyba tam nejet. Vždycky jsem byl spíše skeptik a pak měl rád milé překvapení. Snad se i letos naplní druhá polovina tohoto rčení (čímž jsem ovšem popřel tu první polovinu :-)

Co bys poradil končícím Optimistům? Jakou cestou se mají vydat?

Hlavně se jim jachting musí líbit. Pokud je baví pouze výsledky je to špatně. Je obrovský rozdíl mezi výkonem a výsledkem. Jsou to dvě provázané, ale zcela odlišné věci. Musí pochopit ten rozdíl, protože v jejich věku rozhoduje kolik dovedností se naučí spíš, než kolik budou mít ve vitrínce medailí z okresního přeboru. Polopaticky řečeno, když přijdu z vody, přemýšlím kde jsem udělal chybu, a proč. Ne o kolik míst bych byl výše ve výsledcích, kdybych předjel ještě ty dva. Pokud jste mladý Optimista, dejte tyto věty přečíst rodičům a pusťte jim i sobě dva filmy: Pokojný bojovník a Pumping Iron. První, aby jste začali přemýšlet jinak a druhý, aby jste nezapomněli, že bez dřiny se to stejně neobejde :-)

V posledních letech se věnuješ především Melgesům. Za pár dnů startuješ na mistrovství světa v Melbourne. V jakých týmech jezdíš a jaké jsou vyhlídky na letošní rok?

Na Melges 24 vedu ještě tým Benta Dietricha. Ačkoliv je Němec, jezdí pouze v Americe. Sám si chce řídit, takže dělám taktiku. Zbytek týmu tvoří jeho původní posádka z Mumm 30, na které jsme spolu jeli mistrovství světa v roce 2005. Austrálie je spíše výjimka. Hned po závodě se loď vrací zpět na Floridu. Na mistrovství Evropy v Maďarsku pojedu samozřejmě znovu za ICZ/RODOP. Výhled našeho programu, ale směřuje více k MS 2015, pravděpodobně v Dánsku. Na přípravu na letošní ME je totiž tragicky málo času. Je to v podstatě první závod v Evropě hned na začátku května a týmy co jedou Austrálii, a poté i Miami budou mít velkou výhodu. Ovšem zas tolik jich nebude.

Hodně závodníků přešlo na J/70 a především v Evropě na velmi sympatickou loď Melges 20. Ani Ty jsi nezůstal pozadu. Jaký je váš tým a jaké jsou další plány a ambice?

Flotila Melges 20 v Americe je doslova obrovská. 65 lodí na startu “normálního” závodu na Miami je fakt hodně. Amerika se obecně v jachtingu díky ekonomice zvedá rychleji než Evropa. J/70 a M20 bych ale moc neporovnával. J/70 je daleko více amatérská. To nemyslím nijak pejorativně! Užít si jachting si určitě lidi dokáží i bez profesionálů v posádce. Víte, spousta lidí moje zjednodušení nebere, ale kde jsou peníze, tam většinou bývá i kvalita. Ti majitelé neplatí nám profesionálům za to, že se hezky chováme. Neznamená to ovšem, že se bez “rockové” hvězdy v posádce na M20 neobejdete, viz loňské MS. Jen pak proces učení trvá nepatrně déle.
Letošní mistrovství světa Melges 20 je na Gardě, čili cíl je jednoduchý. V plánu je odjezdit závody Audi serie v Itálii a trénovat na Gardě. Sparingů na to máme po loňsku dost :-)

Jako téměř jediný Čech ses dopracoval i ke zkušenostem na opravdu velkých a maxi lodích. Zúčastnil ses řady prestižních závodů především v Austrálii a dokonce jsi jel i legendární Sydney - Hobart. Jak se Ti to podařilo a jaké jsou Tvé další plány a možnosti? Určitě bys chtěl do Volvo Ocean Race, ale je to vůbec z našich podmínek reálné?

Aby jste mohli jet v dnešních dobách Hobart na kvalitní lodi musíte především být v Austrálii a udělat si tam renomé. Samozřejmě s olympijským cejchem se to dělá snáze. Chtěl bych spíš najít kvalitní program v Evropě. VOR bych samozřejmě chtěl jet, jenže dostat se do hledáčku je téměř nemožné. Je to velmi uzavřená skupina lidí, což je ovšem na druhou stranu pochopitelné.

Prosadit se v jachtingu je velmi těžké a svět je nespravedlivý, což se ukázalo i při vyhlašování ankety “Jachtař roku,” kdy řada lidí věřila v Tvé vítězství, ale nakonec z toho nebyla ani pomyslná bedna. Jaké to je, svádět nekonečný boj s potencionálními sponzory, úředníky, podávat granty a vlastně žadonit o to, co je v cizině na Tvé výkonnostní úrovní zcela běžně zajištěné? Máš na to ještě sílu?

Já tohle vlastně nikdy neuměl. A měl jsem na toto téma nespočet debat. Má to vlastně sportovec umět, nebo se má věnovat čistě svojí “práci?” Já se věnuji spíše té “práci,” možná i z pohodlnosti. Neříkám, že je to správné a určitě chápu potřeby sponzorů. Jen prostě není jejich “uhánění” moje parketa. V tuto chvíli pracuji spíše pro lidi, co už vědí co od jachtingu očekávají. Ať je to prožitek, nebo výsledek. I to se ovšem patrně brzy trochu změní. Chtěl bych nabídnout sponzorům projet ke spolupráci. Až přijde ten správný čas.

Moc děkujeme za rozhovor. Budeme držet palce a sledovat Tvé počínání na všech světových regatách.

Za iRegata.cz si s Martinem Trčkou povídal David Křížek (fotografie Pierrick Contin, Jakub Kozelský a archiv Martina Trčky)

—————

Zpět


Martin Trčka

/album/martin-trcka/grind-jpg/

—————

/album/martin-trcka/d-one-day4-077-jpg/

—————

/album/martin-trcka/a3xu4261-jpg/

—————

/album/martin-trcka/audim32malcesine10lb-3983-jpg/

—————

/album/martin-trcka/img-2970-jpg/

—————

/album/martin-trcka/melges-24-plm-jpg2/

—————

/album/martin-trcka/img-3030-jpg/

—————

/album/martin-trcka/martin-trcka-jpg/

—————

/album/martin-trcka/sailboat003-jpg/

—————

/album/martin-trcka/d-one-prizegiving-034-jpg/

——————————