01.01.2015 07:30

Petr Fiala - talent bez olympiády



Patří mezi nejtalentovanější mladé jachtaře. Dokázal vybojovat titul mistra Evropy v mládežnické třídě Cadet, připravoval se na olympiádu ve třídě 470 a na skifu 49er, ale olympijské kruhy mu stále unikají. V současné době sbírá úspěchy na Melges 24 a především na D-One, kde se letos stal vice-mistrem světa.



Jachtař Petr Fiala

Pefi, jsi nesmírně talentovaný jachtař a jezdíš stále na hodně lodích najednou. Letos jsi závodil v minimálně 5ti třídách. Co Tě na tom láká? Baví Tě ta rozmanitost jachtingu?

Zdravím čtenáře iRegaty. Jo, určitě mě to baví, jinak bych to nedělal :-). Tím myslím jachting celkově, takže když je příležitost, rád se svezu. Na jaké lodi to zrovna je, je dáno spíše okolnostmi, než mými preferencemi. 

Jaké byly Tvé začátky. Vyrostl jsi z Optimista, nebo jsi rovnou začínal na Cadetu, kde jsi dosáhl svého prvního velkého mezinárodního úspěchu.

Začínal jsem v Tatranu Praha na Vltavě. Prvně jsem sice trénoval na Optimistu, ale závodit jsem začal jako kosatník u Adama Plhoně (Skina) na Cadetu. 



Později jsi přešel na 420, ale stále jsi to hodně kombinoval s Cadetem. Jaké to bylo? Jsou to přeci jen odlišné lodě.

Ježdění na 420 jsem považoval za nutnost pro plynulý přechod na olympijskou 470. Zároveň jsem ale nechtěl úplně přestat jezdit na Cadetu, měli jsme výbornou partu, závody, tréninky … Vrátit se na menší loď je vždycky divný pocit, nicméně se to dalo velmi dobře kombinovat a doplnit tak sezónu. 



V roce 2006 jsi přešel na olympijskou lodní třídu 470, kde sis jako junior mezi profesionály nevedl vůbec špatně. Jaké bylo ježdění na 470? Proč jsi nakonec kampaň nedokončil?

Bylo to super, hodně jsem se naučil. My jsme nikdy nedělali úplně kampaň, nebo bych tak alespoň nenazýval. Spise jsme chodili na střední a k tomu jezdili na lodi. Tenkrát jsem si myslel, že to nějak půjde a pak se uvidí. Nakonec se sešlo mnoho faktoru, kvůli kterým se nedalo pokračovat. Denně jsem běhal 2 hodiny a přesto jsem byl na kormidlo těžký, neměli jsme finance, kosatník neměl úplně chuť jít do toho naplno a tak.   



Další kampaň byla na olympijském skifu 49er. Jak to probíhalo a proč to tak rychle skončilo?

Vlasta (kormidelník) to zabalil. Chtěl jsem pak pokračovat, že bych začal jezdit na kormidle, ale nenašel jsem kosatníka. 



Zkoušel jsi Lasera, RS100, Fireballa, RS700 a řadu dalších lodí. Hodně ses věnoval také team racingu. Pomohlo Ti střídání lodí k tomu, stát se lepším jachtařem? Které z lodí máš nejraději?

Netuším jestli jsem lepším jachtařem, chci jezdit, baví mě to a snad se i zlepšuji. Nicméně to asi musí posoudit jiní. Jinak bych samozřejmě radši jezdil na jedné olympijské třídě a dosáhl na ni nějakého úspěchu, ale zatím jsem takovou příležitost neměl, respektive jsem si ji nevybudoval.  



Postupně ses vrhl na Melges 24, kde jsi okamžitě patřil k nejlepším u nás. Proč jsi nepokračoval dál a neudělal z toho svojí disciplínu č.1?

Honza Kuchar chtěl dva roky jezdit naplno na M24, tak mě oslovil, jestli bych mu nekormidloval. Vrcholem bylo MS na Garde, které se nám moc nevydařilo, ale jinak to určitě bylo úspěšné. Kuchťa po těch dvou letech loď prodal a přešel na M20, kde to kormidluje on. Jednoduše jsem pak nenašel dalšího investora. Melgesy u nás téměř vymřely a jezdí jediná profesionální posádka, kterou řídí Martin Trčka. 



Poslední roky se věnuješ námořnímu jachtingu. Jsi členem úspěšného Morgan týmu, ale závodili jsme společně i v Tři Sestry Sailing Teamu. Baví Tě námořní jachting? Chceš se mu v budoucnu více věnovat?

Námořní jachting se pro mě stal zdrojem příjmu, abych měl finance a mohl jsem jezdit na malých lodích. Je to něco jiného. Hodně záleží, jak člověk dokáže řídit a na-motivovat posádku, tzn. více příležitostí něco pokonit. Když se pak ale jezdí ve flotile stejných lodí, je to paráda, bojujeme, jako bychom jeli match-race na 420. Na podzim jsem nastoupil do zaměstnání, takže budoucnost je tmavá. 



Tvojí parádní disciplínou je lodní třída D-One, kde patříš mezi nejlepší na světě. Letos Tě dokázal porazit vlastně jen Nick Craig. Co Tě čeká v této třídě v letošním roce? Zaútočíš na zisk Gold Cupu?

Jestli mi Devoty zase půjčí (pronajme) loď, tak budu určitě rád pokračovat. Jak na ME, tak i na MS (Gold cupu) jsem byl před poslední rozjížďkou první. Takže mi nezbývá nic jiného, než to letos vyhrát. 



Za tři roky jsi odjel pouhých 32 závodů. Co by se muselo změnit, abys toho odjel stejně jako Tvůj největší rival Nick Craig, který v Británii patří také k nejvšestrannějším závodníkům? Máš nějaké  sponzory, či podporovatele?

Netuším, kolik toho Nick odzávodil, ale před MS měnil práci a tak mohl měsíc jen jezdit a trénovat. K tomu bych se taky rád dopracoval (k tomu trénování, ne ke změně práce), ale obávám se, že není dostatek času. Mě osobně cca 10 závodů za rok připadá celkem v pohodě, mnohem důležitější je kvalitní trénink. Teprve po dvou letech postupně přicházím na to, jak jezdit na D-One rychle na stoupačku v silném větru. To se mi daří jen, když trénuji s Viktorem Teplým. Při závodě na to není čas, ani příležitost se něco naučit.  



Jeli jsme spolu na katamaránu, závodili jsme proti sobě na RS700 a tys také lítal na 49eru. Chtěl bys jít směrem moderních akčních, popřípadě létajících lodí, nebo preferuješ spíše tradiční taktický jachting? Jak vidíš svoji jachtařskou budoucnost?

Hrozně chci zkusit Motha. Pokud by mě bavil a měl bych peníze, rád bych se vydal touto cestou. Jinak za nejlepší ježdění stále považuji 49er, kde s rostoucím počtem lodí a konkurencí, to musí být ještě lepší než před lety. A Melges 24, 32 to bylo taky hodně dobrý. Jinak moji jachtařskou budoucnost aktuálně vidím v 5-ti týdnech dovolené.  



Máš nějaký vzkaz pro mladé talenty? Udělal bys něco jinak, kdybys byl dnes na začátku?

Naučil jsem se ničeho nelitovat. Mohl jsem investovat více času do hledaní sponzorů, více se snažit, abych získal kvalitní podmínky pro olympijskou kampaň, ale kdo ví, třeba by to byla jen ztráta času. Příklad Tomáše Viky mluví za všechno, i když jsem si jistý, že ani on ničeho nelituje. Já jsem spokojený, dělám co mě baví, mám zatím zajímavou práci, hezkou a tolerantní přítelkyni.
Hm, vzkaz mladé. Profesionální jachting je práce, už to není zábava. Na druhou stranu mě nikdy nic jiného tak nebavilo a nenaplňovalo, v podstatě jsem se na tomhle sportu stal závislým.



Díky za rozhovor a držíme palce v letošní sezóně.


Za iRegata.cz si s Petrem Fialou povídal David Křížek (fotografie: Pavlína Soukupová a archiv PF)

—————

Zpět


Petr Fiala

/album/petr-fiala/img-7714-jpg/

—————

/album/petr-fiala/peta-3-jpg/

—————

/album/petr-fiala/img-7618-jpg/

—————

/album/petr-fiala/img-7510-jpg/

—————

/album/petr-fiala/img-7411-jpg/

—————

/album/petr-fiala/img-7904-jpg/

—————

/album/petr-fiala/dscn0259-jpg/

—————

/album/petr-fiala/mcyfa-fototto-214-jpg/

—————

/album/petr-fiala/peta-jpg/

—————

/album/petr-fiala/img-7404-jpg/

—————

/album/petr-fiala/img-7886-jpg/

—————

/album/petr-fiala/img-7433-jpg/

—————

/album/petr-fiala/p1030611-jpg/

—————

/album/petr-fiala/img-7465-jpg/

—————

/album/petr-fiala/p1030627-jpg/

—————

/album/petr-fiala/img-7827-jpg/

——————————