18.09.2013 11:55

Příprava lodě

 

Před začátkem sezóny je potřeba se zaměřit na důkladnou přípravu lodě a vybavení. Jedná se o první a nejdůkladnější fázi této přípravy. Ta druhá nastane těsně před vrcholným závodem sezóny. Samozřejmě je nutností udržovat loď v závodním stavu po celou dobu, ale nyní je čas odstranit vzniklé resty. 

 

Máte v pořádku proměřovák? Je důležité mít všechny dokumenty k lodi kompletní. Nesmí nic chybět. Někteří měřiči bývají dost neoblomní, a tak je naprosto zbytečné riskovat, že neprojdete měřící kontrolou. 

Na co je třeba si dát nejvíce pozor: 

 

  1. Trup – pod váhou
  2. Kulatiny – chybí kontrastní značky, nebo jsou špatně umístěny
  3. Plachty – chybně umístěná čísla, znak výrobce příliš velký, nebo na nesprávném místě 
  4. Ploutev a kormidlo – příliš silné, tenké, těžké, lehké, nebo špatný materiál
  5. Kování – na nesprávném místě

 

Co se trupu týče, je zapotřebí doladit povrchovou úpravu. Dno musí mít perfektní povrch, který je zbaven všech mastnot a nečistot. Také horní část lodi by měla být dokonalá. Nyní je čas i na tyto opravy. Jakákoliv ošklivá záplata či jiná vada odvádí pozornost závodníka. A upřímně řečeno, komu by se chtělo, jezdit na ošklivé lodi. V zimě také musíte loď důkladně vysušit. Ale pozor! Na závod musí mít již optimální váhu. Zkontrolujte zda nevozíte kila navíc. Nedá se již odstranit nějaké to dovažovací olovo? 

Při kontrole kulatin a plachet dobře zvážíme, zda nebude lepší současnou sadu ponechat na tréninky a pořídit věci nové. Také je důležité zjistit místo konání nejdůležitějšího závodu sezóny. Já jsem například na Fireballu používal převážně stěžeň SuperSpar, ale pře Mistrovstvím světa v Anglii, kde  měly být tvrdé podmínky, jsem přešel na dynamičtější Proctor. Stejně tak je to i s plachtami. Při výběru takeláže je třeba si položit tyto otázky:

 

  1. Kolik to bude stát
  2. Jaký výrobce
  3. Kde se jede hlavní závod sezóny
  4. Jaký průřez
  5. Jak tuhý stěžeň do boku a jak předozadně 
  6. Jaká je tvá tělesná hmotnost
  7. Hladká nebo rozvlněná voda
  8. Plochá nebo břichatá hlavní plachta
  9. Co se používá na národním i světovém mistrovství třídy

 

Jednoduchý výběr mají samozřejmě závodníci one-design tříd. Těm příliš možností nezbývá. I když, jisté rozdíly vždy existují a kdo má možnost výběru, ten je na tom podstatně lépe. Mám s tím určité zkušenosti z lodní třídy 49er. Nejprve si vybírali Angličané a pak Ti ostatní. My jsme měli až to co zbylo, nebo to co nám poslali. U jednodušších lodí jako je např. Laser, však tyto rozdíly nejsou tak markantní. 

U ploutví a kormidel dbáme na proměřitelnost. Ploutev musí být dostatečně tuhá. Záleží však na váze posádky. Jsme-li lehčí a máme-li problémy s vyvážením lodě, pak volíme ploutev měkčí – zejména ve spodní části. Některé třídy prosazují ploutve maximálně těžké a naopak velmi lehká kormidla. Pozor však na jejich zlomení. Co se týče velikosti listu, je na škodu vozit příliš materiálu, ale plánujeme-li závod v těžkých podmínkách, raději na délce nešetříme. Vše samozřejmě v rámci pravidel. Nyní je také čas odstranit vůli v čepech. Ve skluzu to je velmi nepříjemné! Také překontrolujte, zda je kloub u píny v pořádku. A zda její délka odpovídá vašim požadavkům. 

Na závěr se přesvědčete, že je vaše kování plně funkční. Okoval jsem již několik lodí od Optimista až po kajutovku a zkušenost velí – používat jen osvědčené druhy kování od známých firem. Tento poznatek mám již dlouho, ale někdy jsem se z finančních důvodů snažil alespoň některé věci trošku ošidit. Dal jsem například na uklízečky spinakrových otěží neznačkové klemy a po čtrnácti dnech tréninku jsem zjistil, že je to první věc, která přestala fungovat. Od té doby pro mne existuje jen firmy Harken a Ronstan. Jen v některých věcech lze udělat výjimku a použít něco jiného (např. ráčny Frederiksen…). Sledujte novinky v tomto oboru. Některé firmy přinášejí karbonové kladky, které mohou výrazně ulehčit lodi, ale pozor na předpisy vaší lodní třídy. 

 

Věci ke kontrole:

 

  • Trup: hladký, perfektní povrch, ploutvová skříň, vyčištěné kování (namazané), pata stěžně – bez vůle, vyvažovací popruhy…
  • Otěže: kvalita a tloušťka otěží, kladky, ráčna, klemy, pozice klemy (snadné zasekávání, ale i vysekávání)
  • Ploutev a kormidlo: povrch, váha, profil, páka pína, kování…
  • Kulatiny: stěžeň, ráhno, peň, lanka, výtahy!!!, kování, povrch, značky!!!
  • Plachty: spíry, špiónky, čísla, označení státu…
  • Frklík
  • Kompas
  • Protestní vlajka
  • Láhev na vodu – ideální (750ml)

 

Na závěr něco k jemnosti povrchu. Jsou dvě varianty. První z nich je broušení smirkem 400 suchý i mokrý. Tento povrch umožňuje vytvoření jemného vodního povlaku, který se drží v mikropórech. Loď pak klouže po tomto filmu. Druhou variantou je povrch 1000 až 1200, který se pak většinou ještě leští. Tato varianta je o něco rychlejší, ale snadněji se zamastí a je náročnější na údržbu. Ve skutečnosti to znamená leštění téměř před každou rozjížďkou. Obě varianty jsou s úspěchem používány. Varianta vyššího lesku se praktikuje zejména u rychlých skifů, ale i v ostatních třídách. Z mých zkušeností vyplívá, že u 49erů se vozily spíše lesklé lodě a u Fireballu - Evropané povrch 400 a Australané 1200, ale u návětrné bóje se vždy potkali. Z toho vyplívá – zvolte vám bližší metodu, ale aplikujte ji důsledně. Hladké dno je důležité, ale mnohem důležitější je, aby nevznikali nežádoucí turbulence kolem ploutve a přechodu dna. POZOR – brousíme kolmo na osu lodě !!!

 

www.iRegata.cz

 

—————

Zpět