20.09.2013 18:48

Start III. díl

Jachtařská taktika je umění posouvat se v poli lodí ve snaze získat sebemenší náskok před soupeři. Stále musíte mít přehled kde se vaše loď nachází a porovnávat pozici s ostatními soupeři. Dobrý taktik přemýšlí několik tahů dopředu. V našem mini seriálu vám chceme tuto činnost alespoň trochu přiblížit. Přestože nemůžeme zdaleka popsat vše, pokusíme se zařadit i některé prvky navigace a strategie.

V předchozích dílech jsme si zopakovali základy strategie startu a jednotlivé body předstartovní přípravy. Přestože existuje mnoho kombinací a je celá řada způsobů jak vše provést, rozdělíme si start pro zjednodušení do tří základních částí.

Start zleva (od bóje)
Z této strany startujeme vždy, je-li levá strana čáry výhodnější. Chceme-li pak během stoupačky pokračovat doleva, startujeme více od bóje. Pokud však chceme později plout doprava, pak startujeme v návětří hlavní skupiny, tedy více vpravo.
Několik minut do startu plujeme na levém konci čáry a sledujeme počínání soupeřů. Zejména pak hlavní skupiny. Když se hlavní skupina začne přibližovat k levé třetině čáry (musí být nad mezní čarou) vplujeme těsně pod spodní lodě skupiny. Zhruba minutu před startem začneme návětrnou loď tlačit k čáře. Tím vytváříme skrumáž v návětří a uvolňujeme si místo v závětří. Návětrná loď nám nesmí vyjet z krytí, aby se nemohla spustit pod nás a opětovat útok. Také musíme sledovat další soupeře, kteří na poslední chvíli hledají volnou skulinu. Pokud se blíží loď levobokem, pak více odpadneme a snažíme se mezeru vyplnit. Pokud se soupeř blíží do mezery pravobokem, pak musíme razantně odpadnout a s velkým křikem jej vyhnat z naší pozice. Není to zdaleka tak jednoduché, ale základem je rozhodnost!!! Okamžitě jakmile zjistíme, že útočník naše místo opouští, ihned vyostříme a snažíme se i za cenu dvou krátkých obratů, přiblížit opět k návětrné lodi. Na malých lodích si při obratech pomáháme chvilkovým přidržením ráhna na původním boku. Obrat se tak urychlí a zamezíme dopředné rychlosti a přejetí čáry. Také často pomůže povytažení ploutve. V každém případě to musíme stihnout natolik včas, aby soupeř v návětří se nestihl dostatečně rozjet a naopak, abychom mi měli dost místa pro vlastní rozjetí. To provádíme v závislosti na vzdálenosti od startovní čáry, na typu lodě a na kvalitě závodního pole. Vždy však dbáme na to, abychom se rozjeli dříve než loď v návětří a abychom se nedostali do beznadějně návětrné pozice spodní lodě. Když se rozhodneme loď na maximum rozjet, pak již nebrzdíme. Pokud bylo načasování špatné, budeme přes čáru, ale nyní již musíme jet. Toto jsem si nejvíce uvědomil při důkladném rozboru startů dvojnásobného olympijského vítěze ve třídách Laser a Finn, Bena Ainslieho. Když v tomto okamžiku zaváháte, tak vás návětrné pole přikryje a navíc se dostanete za lodě pod vámi. Z této situace pak není východisko. Jste téměř poslední. Další velkou chybou je, že závodníci po startu začnou trimovat. Chyba!!! Teď již musíte naplno vyvažovat a soustředit se jen na rychlost. To platí pro všechny typy lodí.
Pokud jsou lodě vlevo od vás pod mezní čarou, tak se snažte neplýtvat výškou a hledejte kompromis, mezi přestoupáváním a rychlostí. Pokud se dostanete před zuřivě stoupající závětrné plachetnice, tak ihned odpadněte a jeďte na rychlost, aby vás nezastínily návětrné lodě. Jste-li ztraceni hluboko v poli, snažte se otočit na pravobok a probojovat se alespoň na čistý vítr.

Start ze středu čáry
Ze středu startujeme vždy, když chceme jet stoupačku středem. Důvodem může být proměnlivý poryvový vítr, taktika vůči soupeřům atp. V tomto případě je důležité nalézt přehledný transit.
Opět plujeme pod startovní čarou pravobokem a snažíme se nalézt mezeru mezi slabšími soupeři poblíž středu čáry. Jak mezeru spatříme, tak do ní rychle vplujeme, ale zabrzdíme ráhnem a snažíme se držet více vzadu. Tím můžeme snáze vzdorovat lodím, které přijíždí jak zleva, tak i zprava. Když další útok nehrozí, tlačíme se co nejvíce dopředu a do návětří. Při stání na pozici je důležitý trim. Pokud máte dotažený kiking pak má plachta stále profil a loď pomalu pluje kupředu. Kiking tedy dotahujeme až těsně před rozjetím. U celospírových plachet jej nesmíme přetáhnout a dotrimujeme až po plném vyostření. V okamžiku startu vše musí být již perfektní.

Start zprava (od startovní lodě)
Naopak z této strany startujeme vždy, je-li pravá strana čáry výhodnější. Chceme-li pak během stoupačky pokračovat doprava, startujeme více od startovní lodě. Pokud však chceme později plout doleva, pak startujeme v závětří hlavní skupiny, tedy více vlevo.
Několik minut před startem hlídkujeme kousek nad mezní čarou zhruba 10 a15 délek od čáry. Když vidíme, že se tvoří příliš veliká skrumáž, tak můžeme ještě sjet o něco níže a odstartovat s větší jistotou. Pokud však většina lodí postupně splouvá od startovní lodě, vyrazíme kupředu. S dostatečnou rychlostí pak předjedeme před lodě tlačící se nahoru s malou rychlostí. Na čáře zastavíme a hlídáme si zejména návětrnou část. Snažíme se být co nevíce u startovní lodě, tedy první loď v návětří. Pozor na větrný stín je-li startovní loď příliš velká. Také si hlídáme místo v závětří.  Při tomto startu bývá velmi těsno. Vy však máte možnost manévrování a dostanete-li se do beznadějně návětrné pozice, pak prostě otočíte na čistý vítr na pravobok. Skutečným mistrem tohoto druhu startu je náš olympionik ve třídě Finn Michael Maier.

Extrémní starty
Kromě již zmiňovaných startů máme možnost zariskovat a zvolit extrémní variantu startu.
Na levé straně to může být start pravobokem těsně od bóje. Tento druh startu je velice troufalý a pokud se vydaří, pak máte obrovský náskok již v úvodu. Lze jej využít když se extrémně stočí vítr a k bóji téměř nelze dostoupat levobokem, nebo když je silný proud shodný se směrem větru.
Uprostřed čáry můžete zariskovat tak, že plujete nad čarou, před startem odpadnete až na rychlý zadoboční kurs a v okamžiku startu vyostříte. Lze to provádět ve velmi silném větru, kdy je většinou čára prověšená a také když je silný protiproud. Základem však je, aby neplatilo minutové pravidlo.
Vpravo zas můžete uplatnit tzv. start z mrtvé vody, kdy stojíte do poslední chvíle nad mezní čarou a pak se prudkým odpadnutím a dobrou akcelerací snažíte prodrat nad loděmi jedoucími v závětří pomaleji avšak s právem plavby. Tento start je výhodný, když je startovní čára téměř neutrální a vy se chcete po startu za každou cenu dostat na pravou stranu závodního pole.

Není jednoduché zvolit dobrou strategii startu a ještě těžší je dobrý start uskutečnit. Absolvoval jsem starty dvou lodí při Match Racingu a zrovna tak i starty až 380 Sportsboatů na Centomiglii na Lago di Garda. Nejvíce se však člověk dozví sledováním těch absolutně nejlepších. Na olympiádě byla jen světová elita. Přesto se téměř vždy zaplnila celá startovní čára. Nikdo nebojoval ve třetí řadě na výhodnější straně. Je nutné si uvědomit, že pokud jste více vzdáleni od výhodnějšího konce, pak ztratíte 1-2-3 lodní délky, ale pokud nemáte čistý vítr a pole vás pohltí, pak dojíždíte s obrovskou ztrátou. Volba dobré strany a tedy i výhody 1-2-3 délek je ale důležitá pro získání možnosti manévrování. Pokud totiž tuto možnost nemáte, pak jen těžko zvítězíte. Jste-li v daných podmínkách dostatečně rychlí, pak si můžete dovolit konvenční start. Pokud si však nejste jisti svojí rychlostí vůči soupeřům, pak musíte více riskovat.
V dnešním díle jsme vám přiblížili základní druhy startů. Je samozřejmě velmi těžké vše shrnout do několika řádků. Zde je pouze určitý základ. Další cestou ve vašem jachtařském sebevzdělávání může být spolupráce s odbornými trenéry a lektory. www.jachtarskaskola.cz

www.iRegata.cz

—————

Zpět